Tradičním problémem je:  

• Účetnictví se dosud vedlo, protože je to zákonná povinnost. Interní a často i externí reporty se dělaly spíše na bázi Cash flow, z bankovních výpisů.  
• Účetnictví neobsahuje správnou strukturu středisek či dalších reportingových/účetních kategorií a není tak využíván jeho plný potenciál.  

Problém nastává se vstupem či ještě před vstupem investora:  

• Před vstupem investora probíhá due dilligence a dichotomie mezi používaným reportingem a účetní realitou se může stát problémem.  
• Proto je z dlouhodobého hlediska dobré tyto dvě kategorie sloučit a dělat reporting nad účetními daty.  

• Pokud investor vstoupí do firmy navzdory tomu, že účetnictví není vedeno správně, začne s rostoucí velikostí firmy požadovat reporting s určitou strukturou.  

Nejpozději v této fázi je potřeba se důkladně podívat do účetnictví. Účetnictví je pak potřeba využívat způsobem, aby v něm zaznamenaná data byla strukturovaná s cílem přehledného reportingu přímo na bázi těchto účetních dat. Užitečné je rozdělení firmy do jednotlivých účetních středisek, přičemž každé z nich má určenou zodpovědnou osobu.  

Dalším úkolem je analýza struktury nákladů a jejich rozdělení především na hrubé a režijní náklady. Hrubé náklady poté ovlivňují hrubou marži, která je jedním z naprosto klíčových ukazatelů, jak pro samotné řízení firmy, tak také pro jednání s investory.  

Zapracování každé z těchto změn je možné graduálně sledovat v aplikaci Symfio, včetně jejich dopadů na základní ekonomické či salesové metriky. To umožňuje dále měnit účetní strukturu, aby informace získávané z reportingu byly co nejlepší.