Na základě výzkumu (převzato z Communication Statistics 2024) 70 % respondentů uvedlo, že vynaložilo neefektivně čas z důvodu špatné komunikace. Z toho vyplývá, že špatná komunikace nese přímé náklady ve formě neefektivního vynakládání času. 
 
Jednou z možností (ne jedinou a pro multiplikační efekt je potřeba kombinovat více činností), jak zlepšit interní komunikaci je „nasvítit“ důležité ukazatele (KPIs a KRIs), které souvisí s aktivitami společnosti, které manažeři a leadeři považují za klíčové. Tyto aktivity pak jistě souvisí s kritickými faktory úspěchu (CSF -Critical Success Factors z knihy Davida Parmentera Financial Controller‘s and CFO’s toolkit). 
 
K tomuto „nasvícení“ nám slouží manažerské účetnictví. Každý řádek výsledovky, rozvahy a cash flow má mít svého ručitele. Tím zajistíme, že jakákoliv tržba, jakýkoliv náklad i příjmy a výdaje jsou pod kontrolou. Při setkání management týmu se tak bavíme jen o hodnotách, která neodpovídají očekáváním (odchylují se od trendu, forecastu, plánu – o forecastech a plánech si povíme příště). 
Tímto způsobem se nám zrychluje a zefektivňuje komunikace. 
 
Leadeři a manažeři totiž následně komunikují jejich odpovědnosti v rámci jejich oddělení, poukazují, vyhodnocují, případně navazují variabilní složky na PI‘s a RI’s, kterými se sledují aktivity jejich oddělení a tím vzniká sdílená odpovědnost za výsledek celé firmy. 
 
Pokud navíc manažerské účetnictví propojíme se statutárním účetnictvím, pak šetříme čas (nedochází k duplikaci činností) a při jednáních s bankou, investory, akcionáři máme jistotu v tom, že klíčové údaje jsou verifikované i na daňové úrovni a tedy čísla, pomocí který přijímáme manažerská rozhodnutí jsou ta samá, které partneři naleznou při různých Due Diligence či žádostech o úvěr apod.